FOSFOREČNANOVÉ IONTY

Fosforečnanové ionty jsou záporně nabité částice (PO₄³⁻), které se běžně vyskytují ve vodním prostředí jako forma fosforu. Fosfor je esenciální prvek pro růst rostlin a organismů a hraje klíčovou roli v buněčných procesech. Fosforečnanové ionty se do vody dostávají jak přirozeně, tak vlivem lidské činnosti, přičemž jejich vysoká koncentrace může způsobit ekologické problémy, zejména eutrofizaci.

H₃PO₄ ↔ H₂PO₄⁻ + H⁺ ↔ HPO₄²⁻ + 2H⁺ ↔ PO₄³⁻ + 3H⁺

Ve vodě fosforečnanové ionty existují v různých formách podle pH, přičemž v zásaditějším prostředí převažují fosforečnany. Ve vyšších koncentracích fosforečnany stimulují růst sinic a řas, což ovlivňuje kvalitu vody a zdraví vodních ekosystémů.

Původ fosforečnanových iontů

Fosforečnanové ionty se v prostředí vyskytují jak přirozeně, tak díky lidské činnosti:

• Přirozené procesy: Fosforečnany se uvolňují do vody přirozeným rozkladem organických látek, jako jsou rostliny, zvířata a mikroorganismy. Jsou také přítomné v minerálech a horninách, odkud se pomalu uvolňují do vody působením zvětrávání.
• Lidská činnost: Fosforečnany se dostávají do životního prostředí zejména:
  • Zemědělství: Používání fosforečných hnojiv zvyšuje obsah fosforečnanů v půdě, odkud mohou splachy přecházet do vodních toků a přispívat k eutrofizaci.
  • Průmyslové odpadní vody: Průmyslové aktivity, zejména chemický a potravinářský průmysl, vypouštějí odpadní vody obsahující fosforečnany, což zvyšuje jejich koncentraci v povrchových vodách.
  • Domácí odpadní vody: Domácí čisticí prostředky, detergenty a prací prostředky často obsahují fosforečnany, které se vypouštěním dostávají do vodních toků.

Vliv fosforečnanových iontů na kvalitu vody

Fosforečnany ve vodě mohou způsobovat významné ekologické problémy:

1. Eutrofizace

Fosforečnany jsou hlavní živinou pro růst sinic a řas. Nadměrné množství fosforečnanů může způsobit eutrofizaci, což je proces, kdy přemnožení řas spotřebovává kyslík ve vodě a způsobuje úhyn ryb a dalších vodních organismů. Tento proces také degraduje estetickou kvalitu vodních ploch.

Přemnožené řasy a sinice způsobují během svého rozkladu spotřebu velkého množství kyslíku, což vede ke snížení hladiny rozpuštěného kyslíku a vytváří podmínky anoxie. Nedostatek kyslíku má negativní dopad na vodní organismy a může způsobit masivní úhyny ryb.

2. Zhoršení kvality pitné vody

Fosforečnany v pitné vodě nepředstavují přímé zdravotní riziko, ale jejich vysoká koncentrace může zhoršovat kvalitu vody a zvyšovat náklady na její úpravu, například při filtraci a odstraňování organických látek vzniklých rozkladem řas.

Limitní hodnoty výskytu fosforečnanových iontů

Limity pro fosforečnany ve vodě se liší podle účelu použití:

V poslední legislativní úpravě po implementaci EOU směrnice  pro pitnou vodu se fosforečnany nesledují.

• Pitná voda: V pitné vodě se doporučuje, aby obsah fosforečnanů nepřekročil 0,1 mg/l, což pomáhá předcházet sekundární kontaminaci a usnadňuje úpravu vody.

• Voda pro ochranu vodních ekosystémů: Pro ochranu vodních ekosystémů by obsah fosforečnanů neměl překročit 0,02–0,05 mg/l, což minimalizuje riziko eutrofizace.

• Ostatní povrchové vody: Pro povrchové vody používané pro rekreační účely nebo jako zdroj pro úpravu na pitnou vodu je limit stanoven na 0,1–0,2 mg/l, aby se předešlo negativním ekologickým dopadům.